hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

23. 09. 2019 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Punkový buřič Attila

Stanislav Holubec

Attila the Stockbroker je legendou levicového punku. Jeho hudební historie sahá až ke konci 70. let, kdy hrál na basu v několika punkových skupinách. Role basáka se však neslučovala s duší extrovertního, bojovného básníka. Při prvním sólovém vystoupení pod jménem Attila the Stockbroker, uskutečněném v roce 1980, doprovázel své básně hrou na elektrickou mandolínu. V roce 1981 se Attilově úderné poezii dostalo štědré pozornosti médií, snažících se navázat na komerčně úspěšnou punkovou vlnu. Přízeň showbusinessu je ale přelétavá… poté, co si „antifašistický sociálně surrealistický básník“ užil svých pět minut slávy (přesně řečeno to byly 2 roky), přestal o něj hudební průmysl jevit zájem. Právě v době, kdy Attila začal psát svá nejlepší díla.

(18. 06. 2004)



Linka na dnes



Mladí sociálni demokrati

Na to, že pôvodné materské strany MSD sa ponevierajú na okraji mediálneho záujmu, ďaleko od pribuchnutých vrát parlamentu, je mladá umiernená ľavica pozoruhodne optimistická a činorodá. Že sa pritom zároveň opatrnícky pridŕža chvosta západného sociálnodemokratického dinosaura je fakt; ale čo robí, nerobí zle.


Komentáre
k článku:

o čom to tu je?

(zo dňa 12.12.1999, autor článku: )

Komentár zo dňa: 16.10.2017 02:22:43
Autor: (smithb737@gmail.com)
Titulok:
I am impressed with this website, rattling I am a big fan. gkbfakkabcdfcbfe

Reakcia na komentár
""

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.