hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

23. 09. 2019 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Emancipační strategie – hlas minulosti?

František Šamalík

J. Palas v deníku Právo z 8.1. 2005 vybízí ČSSD, aby se učila u britských labouristů „lidské řeči“ v komunikaci s občany – voliči. Zdůvodňuje to tím, že hlavním tématem příštích voleb a strategickou vizí SD bude „pozitivní evropanství a modernizace naší společnosti“. Jaká poučení můžeme čerpat z Blairova „nového labourismu“, který zvětšil tradiční odlišnost labouristů od „klasického“ sociáldemokratismu evropského a vydal se „třetí cestou“ po převzetí thacherovského restauračního dědictví, včetně důsledků drtivého vítězství Thatcherové nad odbory? A který, jako Británie vůbec, má sníženou socializační energii, takže v EU nejednou zaznělo znepokojení z možné dvouproudové, rozbíhavé sociální politiky?

(23. 02. 2005)



Linka na dnes



Transnational Institute

Jedna z hlavných „myšlienkových nádrží" :) hnutia za globalizáciu spravodlivosti. Medzi jeho členov patria filipínsky ekonóm Walden Bello, presadzujúci namiesto súčasnej podoby globalizácie „lokalizáciu", či Američanka Susan Georgeová, ktorá sa už roky zaoberá problémom nesplatiteľných dlhov Tretieho sveta a ktorá stála pri zrode organizácie ATTAC.


Komentáre
k článku:

o čom to tu je?

(zo dňa 12.12.1999, autor článku: )

Komentár zo dňa: 04.01.2017 19:30:19
Autor: (johnc11@aol.com)
Titulok:
Hello! cialis online pharmacy http://www.cia9online.com/#4.html

Reakcia na komentár
""

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.